Kdo se dívá ven,sní..kdo dovnitř,probouzí se..:..svobodné putování svou cestou....

           Kolik lidí dělá to,co opravdu dělat chtějí?Kolik jich je opravdu šťastných,naplněných a smířených sami se sebou?Popravdě skoro nikdo.Není toto samo o sobě hluboké a naprosto šílené odsouzení,kterému říkáme "život"?Většina lidí dělá to,o čem si myslí,že musí dělat.To znamená sloužit systému podle jeho podmínek.Proč zaměňujeme "život" se světem,jaký nyní prožíváme?Co má život společného s výbuchy bomb,které zabily děti před očima svých rodičů a bomb,které zabily rodiče před očima svých dětí a to celé v zájmu "osvobozování"?

          Kde je život ve vstávání každé ráno ve stejnou dobu,abyste se mačkali či stáli v davu na ten stejný vlak na cestě do té stejné práce,která vás nudí,frustruje a nenaplňuje a pak se zase tou stejnou tlačenicí či stejným davem vracet,abyste se dívali na ty stejné večerní programy v televizi,které s vámi nakládají jako s pitomci?

          Kde spatřujete život v posílání dětí do škol a univerzit navržených k tomu,aby je vyplivly jako naprogramované součástky další generace?Ale zase,raději bychom sebe sami přesvědčili,že máme "dobrou práci","dobrou kariéru","dobrý život" a že jsme dali svým dětem "dobré vzdělání",než abychom čelili té největší hrůze,že život vlastně stojí za prd.

          Alespoň tedy v porovnání s tím,jaký by mohl být a jaký bychom ho chtěli mít.Opravdu tu nejde ani náhodou o "život".Je to závoj slz zamaskovaný spoustou řasenky a zaplácaný ohromným množstvím sebeklamu.

         Posuzujeme své "štěstí" podle stavu našeho neštěstí a naše úspěchy podle symbolů a cetek,které systém zřídil jako základ "úspěchu".

     David Icke-Jen Nekonečná Láska je skutečná(..a vše ostatní je iluze!)